|
Milovice: pokus o sociologický portrét
Běžný člověk nechává svůj život plynout v kleštích toho, co by chtěl ([sladká] iluze) a toho, co má ([nepříjmená] skutečnost). Přirozeným výsledkem tlaku takovýchto kleští je frustrace, když iluze nenajde naplnění ve skutečnosti - pokud možno hned nebo v horším případě o deset až patnáct minut později. Reálně není možné dosáhnout takového naplnění, ať už chci po nepřítomných sousedech, aby podle síťového grafu na domovní nástěnce stírali chodbu nebo dostat k osobnímu užívání stříbrný služební passat tdi, který nezaslouženě získala moje méně schopná (ale laškovná) podřízená po firemním večírku a následných pěti panácích vodky v ředitelově bytě. A souvisí to s Milovicemi? Jistě!
|
